Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

 

HISTORIE DOMOVA

 

1
 
Sestry Kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka sloužily nemocným v brněnských nemocnicích zvláště na chirurgických odděleních. Tato služba byla často velmi vyčerpávající. Vedení kongregace na radu brněnského biskupa Dr. Josefa Kupky hledalo řešení. V té době byla na prodej usedlost paní Vrzalové na Žernůvce u Tišnova, kterou Kongregace koupila se záměrem vybudovat ozdravovnu pro sestry, které by po těžké práci načerpaly nové síly pro další službu nemocným.

Stavba domu započala v březnu 1930 podle projektu architekta Jindřicha Wágnera z Králova Pole. Vlastní stavbu provedl stavitel Jan Zeman z Červeného kopce. Nový dům byl posvěcen 19. listopadu 1930 panem biskupem Dr. Josefem Kupkou. Dům je členěn na vlastní obytnou část a na kapli Panny Marie bolestné s farou.

Dům sloužil k odpočinku sester a také pro každoroční duchovní cvičení. Během doby vznikla potřeba umístit v domově žadatelky, které vyžadovaly zdravotní péči. V průběhu druhé světové války v roce 1942 byly přestěhovány obyvatelky z Velkého Újezdu z důvodu přeměny tamního domova v plicní léčebnu.

26. července 1943 přišlo nařízení vystěhovat dům na Žernůvce pro německé děti z Říše. Z toho důvodu bylo přestěhováno 6. října 1943 do Brna čtyřicet obyvatelek a zbývající do Drnovic. První transport dětí z Berlína přijel 15. října 1943 (48 dětí, 3 učitelky a 1 ošetřovatelka). Řeholní sestry měly po tuto dobu zvlášť náročnou službu. Odvoz německých dětí ze Žernůvky byl 3. dubna 1945 a již 5. dubna 1945 byl dům zajištěn pro polní lazaret. Válka se chýlila ke konci. Opět začalo stěhování. Nemocné sestry a obyvatelky z Brna se vrátily na Žernůvku 24. května 1945. Obyvatelky z Drnovic až v roce 1947. V dubnu 1950 převzala do své správy zdejší domov Charita. Na podzim roku 1958 bylo nařízeno sestrám v klášteře v Brně vystěhovat se do Lechovic u Znojma. Z toho důvodu nemocné sestry z Brna byly umístěny zde. V roce 1960 převzal správu domova ONV Brno – venkov, polnosti zabralo JZD.

2. května 1964 byl na Žernůvku převezen brněnský biskup Dr. Karel Skoupý, kterému zde byl určen nucený pobyt v izolaci. Humorně se o Žernůvce vyjadřoval, že je na „krásné samotě“. 22. června 1968 se slavnostně vrátil do své rezidence v Brně, aby se znovu ujal vedení diecéze.

 

2

V 80. letech minulého století byl dům rozšířen na východní straně o přístavbu s lůžkovým výtahem. Po skončení totality byl dům Kongregaci v roce 1991 vrácen. S tehdejším uživatelem Okresním ústavem sociální péče Brno-venkov, zastoupeným vedoucím Domova důchodců panem Janem Dvořákem, byla uzavřena nájemní smlouva. Po uplynutí desetileté ochranné lhůty, vyplývající ze zákona, žádala Kongregace objekt vrátit a použít pro své záměry. Okres proto zbudoval nový Domov důchodců se stejnou kapacitou tj. 86 míst v Předklášteří u Tišnova.

Zřizovací listinou datovanou 1. června 2001 se změnil název zařízení na Domov sv. Alžběty. Začalo se s rekonstrukcí s úrovní bydlení „dopředu“, uvažovat trendem do budoucna

. Výsledek přesného rozpočtu: 42 milionu Kč.

Firma MC Work s.r.o. (tj. s ing. Černochem st.) zahájila bourací práce. Další průběh stavby byl svěřen firmě Průmstav Brno, která se stala generálním dodavatelem stavby. Termín dokončení stavby byl 15. října 2002. Firma pracovala pod vedením hlavního stavbyvedoucího ing. Roberta Juránka. Nový hlavní vstup, návrh barev, výběr dlažeb a obkladů realizoval architekt ing. Ondráčka. 15. listopadu 2002 proběhla kolaudace. Interiér Domova byl úplně přebudován. Byly zbudovány pokoje se sociálním zázemím, nová kuchyně a jídelna. Po rekonstrukci se kapacita Domova snížila na polovinu, ale skýtá klientům daleko více pohodlí, zajišťuje moderní bydlení. Stavba byla dokončena a předána k 30. říjnu 2002. Posvěcení Domova sv. Alžběty se uskutečnilo 7. prosince 2002 brněnským děkanem a kanovníkem ThLic. Václavem Sloukem. Úpravami prošlo i nejbližší okolí Domova s přístupovými cestami. V květnu 2008 byla dokončena rozsáhlá přestavba zahrady. Vlastní provoz Domova sv. Alžběty – domova pro seniory byl zahájen 1. 11. 2002.

Dílo podpořili – fond Rennovabis ve Freisingu a Kirche in Not v Koenigsteinu (Německo) a mnoho dalších dobrodinců. Všem patří poděkování a upřímné Pán Bůh zaplať.